ZELENÁ PUMA

Původní otázka zněla: Zajímal by mne osud knihy "Okamžiky pro potlesk: půlstoletí kultury v armádě". Ve čtrnáctideníku Národní osvobození (číslo 4/2012 na straně 2) jsem nalezl zajímavý příspěvek pana Pavla Šmidrkala. Píše se v něm o knize, která vyšla péči MO, jedná se o knihu Okamžiky pro potlesk - půl století kultury v armádě. Pan Šmidrkal zde tvrdí, že tato kniha byla ze strany MO sešrotována. On ještě píše, že musela shořet na hranici, ale to už je jistě jen nadsázka. Tato informace mne velmi zaujala. Jednak jsem se domníval, že MO už nějaké větší množství knih nevydává (alespoň o tom nijak neinformuje, dříve byly k dispozici informace o vydavatelských plánech, nyní nic) a zároveň jsem se též domníval, že když už se něco za peníze MO vydalo, tak by se to nemělo ničit. Rád bych se tedy dozvěděl, zda opravdu došlo k ničení té knihy a dále jaké a kolik knih MO v posledních letech vydalo, či zaplatilo za jejich tisk.

Tiskový mluvčí MO Jan Pejšek po opakované urgenci odpověděl následovně: K článku p. Šmidrkala v Národním osvobození mohu sdělit pouze tolik, že nikdo knihy na hranici nepálil, ale je pravdou, že zůstaly ve skladě a nedistribuují se. Důvody neznám, už je to pár let zpátky (a výroba a distribuce knih byla v gesci jiné složky). Říká se, že autor příliš opěvoval dobu minulou, ale opravdu to nechci hodnotit, knihu jsem nečetl.

 Více než po roce jsem se na osud této knihy a její skartaci/neskartaci ptal znovu. Důvod mého opakovaného dotazu byl prostý, tato publikace se objevila po několika antikvariátech, kde jsem ji zakoupil i já. Ale MO patrně nevadí, že je v médiích obviňováno z plýtvání, tiskový mluvčí odpověď nezná a reagovat na článek v tisku resort asi neumí. Tak dlouhé mlčení resortu může znamenat mnohé, např. že resort neví  co se tiskne a když se to vytiskne a vzbudí to emoce, zničí se to. Nebo ví  co se tiskne a stejně to zničí? Opravdu MO nevadí takováto pověst ohledně její tiskové produkce? Kolik těch knížek se dostane vojákům do ruky a kolik jich skončí po burzách a antikvariátech? Řídí se distribuce nějakými pravidly? Je možno zjistit co se tisklo řekněme za 5 let zpět, kolik výtisků a kam všechny šly?

Slečna Pašková prvně odpověděla takto: Ke zbývající části otázky týkající se publikace "Okamžiky pro potlesk: půlstoletí kultury v armádě" se vrátíme na konci července. Vyšla totiž v roce 2004, což ne každý pamatuje, bylo to navíc rok před vznikem normativního výnosu, který upravuje stávající pravidla nakladatelské činnosti, takže nelze odvozovat z dnešní praxe. Kolega, který problémy spjaté s touto publikací pamatuje, má dovolenou do 22.7. - co já si ale myslím, tak že jsme tu knihu nezničili a problém nebyl, že by budila emoce, jak se objevilo v komentáři pana Kouta. Samozřejmě o tom, jak se s ní nakládalo, bude existovat záznam, ale protože to bylo ještě za AVIS, tak už bude zarchivovaný - na jeho hledání čas mít nebudu, to se omlouvám předem. Ale poptám se pamětníka, takže vydržte.

A svůj slib s koncem července opravdu dodržela a odpověď doplnila: Doplňková odpověď na dotaz 9 dle seznamu pana Kouta - publikace Okamžiky pro potlesk / vlastní tisk publikaci: Co se týče publikace Okamžiky pro potlesk, pokyn k jejímu uskladnění vydal v roce 2005 tehdejší ředitel AVIS, patrně na pokyn svého nadřízeného. Od té doby se věcí pokoušeli zabývat následující ředitelé (AVIS, PIC, OKP), ale od nikoho nevyšel dosud pokyn naložit s publikací jiným způsobem. Je k dispozici pro studijní účely zaměstnancům resortu na požádání.

Výsledkem tedy je:

-          MO asi moc nevadí, že je z něčeho nařčeno a nechá taková obvinění, i když snadno vyvratitelné, bez odpovídajícího komentáře (např. vyžadováním tiskové opravy).

-          Pan Šmidrkal si zjevně zapřeháněl, když tvrdil, že kniha přišla k úhoně, prostě jen leží ve skladu a zatěžuje život skladníkům na inventurách.

-          Dozvědět se jak se knihy z produkce AVIS, PIC a OKP dostávají do antikvariátů není možné, vytvořit statistiku distribuce je moc náročné (této problematice bude věnován rozsáhlejší článek) a nelze tedy tvrdit, že se knihy takto distribuují oficiálně. Spíše to vypadá, že se jedná o náhodné kusové prodeje od majitelů, jenž ke knihám přišli na oficiálních akcích.

-          MO by asi mělo více zvažovat do čeho investuje peníze při tisku, aby se nestávalo, že se něco napíše, vytiskne, ale pak se to založí. Tato kniha jistě nebyla jediná, známá je i vzpomínka na kalendář, jehož distribuce také byla kdysi omezena. A opět se tomuto tématu (vydavatelská rada) budeme věnovat v samostatném článku.